Desetimilionová vafle

Na začátku bylo milé gesto

Edward Seward měl jednu velmi oblíbenou vaflárnu v Alabamě a byl jejím pravidelným zákazníkem. Mimo jiné s oblibou kupoval loterijní tikety a podarovával jimi své rodinné blízké, kamarády anebo jej dával jako spropitné obsluze v restauracích.

V březnu roku 1999 tři zaměstnanci Waffle House otevřeli své obálky a našli tam… no, nenašli tam zkrátka nic, žádnou výhru. Druhý den ale servírka Tonda Lynn Dickerson svou obálku otevřela a našla v ní výherní los v hodnotě 10 milionů dolarů. Jaké štěstí! Zaradovala se jistě Tonda. Co myslíte, jaká byla reakce jejích kolegů?

Měla se rozdělit

Tak prý zněla dohoda mezi kolegy Waffle House a kteří se rozhodli s ní o výhru soudit, jelikož Tonda byla chamtivá a odmítla se s nimi rozdělit. Edward Steward byl jejím chováním také zarmoucen, a proto u soudu Tondiny kolegy podpořil. Tiket jím byl totiž považován za spropitné a v restauracích to tak přeci běžně chodí, že spropitné se rozdělí mezi obsluhující personál. Ale zřejmě to neplatí u 10 milionů. Nebo toho dojmu nabyla alespoň Tonda. Její domněnku potvrdil nakonec i soud, který smetl žalobu jejích kolegů ze stolu s tím, že se jednalo pouze o ústní dohodu. Takže Tonda si mohla svou výhru ponechat. Jaké štěstí, říkáte si?

Ani ne tak docela

Tondě výhra výhry u soudu nestačila a rozhodla se „pořešit“ trochu daně. Společně se svými rodinnými příslušníky založila na Floridě S corporation, kterou příznačně pojmenovali 9Mill. Tento subjekt chrání majetek před potenciálními věřiteli, umožňuje správu a konsolidaci aktiv a usnadňuje dárcovství. A tak nějak o to šlo. Tonda Lynn si pro sebe ponechala 49 % z výherního tiketu, rodičům a sourozencům rozdělila zbývajících 51 %.

V S corporation se neplatí žádné federální daně z příjmů. Namísto toho jsou příjmy a ztráty rozděleny mezi akcionáře a na ně jsou také převedeny. Akcionáři tak musí vykazovat svůj příjem či ztrátu ve vlastních daňových přiznáních. S corporation je výhodná z důvodu neexistence dvojího zdanění – tedy na korporátní a osobní úrovni.

Boží mlýny domlely, voda se dovařila

Jenomže firma 9 Mill začala zajímat Toye Sue Washington z Ministerstva financí, která Tondě vyměřila poplatek za nezaplacenou federální dárcovskou daň v hodnotě 771,570 USD.

Šťastná hvězda spadla

Tondinu šťastnou hvězdu viděli zřejmě padat její někdejší kolegové a něco si přáli. A asi vás napadne, že to asi zrovna nebude pro její blaho. Tonda na svou šťastnou hvězdu ale spoléhala a proti výměru daně se odvolala, protože převod peněz nebyl darem, jelikož přeci existovala dohoda o jackpotu s její rodinou, který když vyhraje, bude jej s ní sdílet. Něco podobného tady bylo už na začátku, vzpomínáte? Tedy žádný dar, ale dohoda. Dohoda, která však nebyla nijak specifikována, zkrátka taková volná dohoda, že když někdy někdo z rodiny vyhraje v loterii, podělí se s ostatními jejími členy. Tak tak to bylo. Navíc majitelem tiketu byla společnost 9 Mill, který jí byl také podepsán a nikoli Tondou a rodinní příslušníci, coby akcionáři, pouze z této pozice těžili.

Uběhlo pár let

Přesněji 13 let od výhry a Tonda dostala vyrozumění: byl to dar. Když se Tonda soudila se svými kolegy, byl tiket považován za dar, který dostala ona. Tonda nakonec na daních musela zaplatit více jak 1 milion USD.

Není šťastných 10 jako šťastných 10

Člověk se stává chamtivým, když ví, že může mít víc než ostatní. Kdyby spropitné bylo bývalo 10 USD, s klidnou duší by se Tonda se všemi asi rozdělila. Jako spropitné je 10 USD hezkých, ale když se rozdělíte, má každý málo, nikoho to nemusí mrzet. Když jde ale o 10 milionů, měl by každý dost, ale ten jeden by měl nejvíc. Kdyby v obálce výherní tiket našel kdokoli jiný z jejích kolegů, nikdo s jistotou nemůže tvrdit, že by se rozdělil. Co si myslíte, že byste udělali v této situaci vy?

Asi se měla rozdělit

S poctivostí nejdál dojdeš, říká se, ale občas se to může zdát jako nuda. Možná by bez přestání pořád prodávala vafle, ale měl by ji alespoň každý rád. V současné době ji znovu živí práce ve vaflárně a každý, kdo zná její příběh, ji rád nemá.